Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

 

 

 

 

 

PŘIJÍMÁME PLATBY KARTOU:

 

 

   11 let na trhu 

 30.000 odbavených objednávek

   5000 položek skladem

Sleva

 

CO JE U NÁS NOVÉHO?

arr3Opět naskladněnoOpět jsme pro vás naskladnili chybějící a vyprodané velikosti dívčích pyžam: S2852 v růžové...

09. 01. 2019 | Naše milované děti

Proč je čtení důležité pro rozvoj slovní zásoby

 

V dnešní době dochází k tomu, že děti a mladiství stále méně čtou. Proč tomu tak je? Mají kolem sebe média, která vytvářejí spoustu jiných atraktivních činností, jimiž se mohou děti zabývat. Ať už se jedná o televizi, internet, hry na počítači nebo nejrůznější aplikace v mobilním telefonu.

 

Proč by měly děti číst?

Čtení je hlavní dovedností pro porozumění textu a jednou z klíčových dovedností k rozvoji komunikace. Pokud dítě nečte, nerozvíjí se mu slovní zásoba, tudíž má dříve nebo později problém s vyjadřováním svých hlavních myšlenek, s pochopením významu jednotlivých slov nebo celého textu, nedokáže rozlišit důležité informace od méně důležitých a samo se nedokáže vyjádřit, protože přemýšlí, jak má svou myšlenku vlastně říct nebo napsat. Kdo čte, je pohotovější, samostatnější a dokáže se lépe soustředit. Čtení rozvíjí fantazii – čtenář nepotřebuje žádné obrázky, protože si je při této aktivitě vytváří sám, utíká do svého „světa knihy“. Čtení se bere jako odpočinková činnost, která pomáhá uniknout od věcí, jež člověka zatěžují, nebo jako činnost, při níž získáváme nové informace.

 

Jakým způsobem se při čtení obohacuje slovní zásoba?

Rozšiřuje se o výrazy, se kterými se v běžném životě nemusíme vůbec setkat nebo je nepoužíváme z nejrůznějších důvodů. Jedná se hlavně o slova nová, cizího původu, ale můžeme se setkat i se slovy zastaralými nebo nářečními. Ne vždy je nutné vzít do rukou slovník, z kontextu totiž velmi často význam slov zjistíme. Při čtení také automaticky sledujeme pravopis a gramatická pravidla, čímž si procvičujeme a upevňujeme své znalosti.

 

Pokud nečteme…

Slovní zásoba se nerozvíjí, naopak se snižuje, čímž se snižuje i úroveň vyjadřování, a to jak v ústní formě, tak i v písemné. Někteří lidé mají velký problém napsat dlouhý dopis, ale i krátkou textovou zprávu. Často tápou nad gramatickými pravidly, přitom by mohli větu napsat jinak – to ale neumí, neboť jejich myšlenkové pochody při vytváření vět nejsou pohotové.

Mozek si dokáže leccos propojit, například při učení cizího jazyka. Pokud umím v mateřštině využívat varianty použití různých slov, nečiní mi potíže změnit dlouhou větu na krátkou se zachováním hlavní myšlenky (např. větu „Chtěla bych, aby ses tu zítra zastavila.“ nedokážu přesně přeložit v cizím jazyce, ale umím ji vyjádřit jinak: „Prosím, přijď sem zítra.“).

Neumíme komunikovat. Často si neuvědomujeme, že komunikace probíhá v interakci s druhou osobou a že ta osoba by měla porozumět zprávě, kterou jí sdělujeme. Jestliže máme ale s vyjadřováním problém, je možné, že si naši zprávu vyloží zcela jinak. 

 

Jak přivést děti ke čtení?

Děti se učí nápodobou, takže pokud vy, rodič, máte ke knihám kladný vztah, pravděpodobně vaši zálibu dítě „odkouká“ a ani ho k četbě nebudete muset nutit. Jestliže ale čtení vaší oblíbenou činností není, a přesto máte zájem na tom, aby vaše dítě četlo, začněte mu číst už v útlém věku. V podstatě hned, jak vás začne vnímat. Takovou první knihou může být leporelo, následně kniha s tvrdými deskami a veršovanými básničkami, později jednoduché dětské encyklopedie a pohádky. Od těch se dítě dostane dále k žánrům, které je budou bavit číst. Důležité je, když rodiče dětem knihy zpočátku předčítají, ale jakmile školáček začne slabikovat, už byste ho měli nutit, aby četl sám. Můžete se třeba při čtení i střídat. Vhodné je si následně o příběhu popovídat, protože ne vždy dítě pochopí celý obsah a potřebuje „dovysvětlení“ souvislostí, které mu třeba nebyly zcela jasné.

 

Moderní svět kolem nás

Abyste si přečetli knihu, nemusíte jít nutně do knihkupectví nebo do knihovny. Dnes už existují knihy, které můžete číst přes telefon, nebo audioknihy, jež můžete poslouchat. Není to ta pravá klasika a ne každý rád listuje prstem v mobilu, na místo toho, aby se probíral šustivými, voňavými stránkami. Ale každému vyhovuje něco jiného.

Co říkáte? Čtete rádi knihy nebo upřednostňujete čtení knih v tabletu? Já čtu moc ráda. Osobně je mi milejší kniha, nebráním se však ani čtení na mobilních zařízeních. Když jsem si nedávno stáhla jednu knížku, tak jsem si ji po přečtení pořídila i v tištěné podobě a s radostí jsem se do příběhu ponořila ještě jednou. Zkrátka, to obracení stránek mám radši. A jak to máte vy?

 

Zdraví vás vaše Wolfka :-)

 


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ