Velikonoce - kde se vzaly tyto svátky?

Tradice slavit příchod jara souvisí s jarní rovnodenností a mají pravděpodobně původ v pohanských oslavách. Z hlediska křesťanského se jedná o nejdůležitější svátky, kdy byl zrazen a ukřižován Ježíš Kristus, který následně vstal z mrtvých. Vzhledem k časové blízkosti tyto oslavy postupně splynuly.

Dny před Velikonocemi dnes už možná neumíme pojmenovat

Velikonocům předchází čtyřicetidenní postní doba, která začíná Popeleční středou. V ten den se věřícím na čelo maluje kříž z popela spálených kočiček posvěcených v předešlém roce na Květnou neděli. Po tomto dni tedy následuje 40 dní půstu (duševní očista, období bez tanečních zábav, bezmasé pokrmy, jídla bez vajec, nealkoholické nápoje) a Velikonocemi tato doba končí.

Slyšeli jste někdy názvy jako Kýchavná či Smrtná neděle?

Víte, jak jdou za sebou neděle v postní době?

První je Pučálková či Pytlová, druhá Sazometná či Černá, třetí Kýchavná, čtvrtá Dražebná, pátá Smrtná a šestá Květná. Pravděpodobně jste zaslechli poslední dva názvy, o kterých je zmínka v lidových písních. Nejspíše proto, že na Smrtnou neděli se vynášela Morana. Byla to zpravidla ručně vyrobená panna, která symbolizovala zimu a smrt a házela se do řeky. O Květné neděli se v kostele posvěcovaly kočičky pro příští rok.

Pašijový nebo svatý týden – týden před Velikonocemi

Modré či Žluté pondělí představovalo začátek jarního úklidu. Barva pravděpodobně souvisí se symbolem slunce a s rozkvétáním prvních jarních květů, jako jsou např. petrklíče nebo pomněnky.

Na Šedivé úterý se vymetaly pavučiny.

Pozor na to, jak se budete tvářit na Škaredou středu – pokud se budete na někoho mračit, bude se to možná opakovat každou další středu v roce.

Zelený čtvrtek připomíná Ježíšovu poslední večeři s jeho učedníky. V tento den se tradičně mělo jíst něco zeleného. Často lidé vařili špenát z mladých kopřiv, dělali saláty ze sedmikrásek, z pampeliškových a jitrocelových listů nebo jarní nádivku s čerstvými bylinkami, hojně se užíval popenec. Říká se, že zvony odlétají do Říma, proto je z kostela neuslyšíte odbíjet.

Velký pátek je znamením smrti Ježíše Krista. Příliš se v tento den nejedlo, lidé se chovali tiše, připravovali pokrmy na svátky – mazance, beránky, jidáše. Také se tradovalo, že by se nemělo hýbat se zemí. Od tohoto dne chodili od domu k domu chlapci s řehtačkami, čímž místo zvonů udávali čas. Kdo pilně neřehtal, nemohl si jít pak pro pomlázku.

Na Bílou sobotu, symbol očisty a zmrtvýchvstání Ježíše (taktéž barva roucha, v němž byl pohřben), se stavení bílila a vymetala novými březovými košťaty. V kostele probíhají mimořádné mše a křty.

Boží hod velikonoční či Velikonoční neděle souvisí s „velikou nocí“, kdy Ježíš vstal z mrtvých. Od toho je tedy také odvozen název svátků. V tento den se nepracovalo. Lidé jedli tradiční pokrmy - velikonoční hlavičku (nádivku), jehněčí či kůzlečí pečínku nebo jiné mladé maso a pečivo.

Na Pondělí velikonoční (někde též Červené pondělí) se chodí koledovat s pomlázkami. Chlapci a muži mají za úkol uplést pomlázku z čerstvých vrbových proutků a pomladit jí ženy. Ty by jim za to na oplátku měly navázat na pomlázku mašle a obdarovat muže vajíčky, která jsou symbolem znovuzrození a plodnosti. Důležitá barva je červená.

Zdobení vajec

V mnoha krajích se vyrábějí nádherné kraslice, které vznikají různými způsoby – vyškrabáváním do barvy, malováním včelím voskem, zdobí se ale také jednoduchým či vícebarevným batikováním, leptáním, voskovkami, obtisky, nebo se pouze uvaří vajíčka v cibulových slupkách.

Zdobí se i kachní nebo pštrosí vejce

Aby nám velikonoční krása déle vydržela, maluje se také na výfuky (skořápky, vyfouknuté vejce), a to nejen slepičích, ale i kachních nebo pštrosích vajec. Do vyfouknutých vajec se dále vyřezávají či vyvrtávají různé ornamenty, polepují se slámou, síťovinou, gravírují se nebo se zdobí drátem. Velmi pěkně vypadá i třeba jednoduchá malůvka ornamentů cibuláku vytvořená permanentním modrým fixem. Fantazii se však meze nekladou.

Barvit můžeme přírodně

Pokud máte v plánu letos barvit vajíčka a chtěli byste to zkusit tradičním způsobem bez potravinářských barviv, můžete vyzkoušet právě vaření vajec v cibulových slupkách a vylepšit je ornamenty, které vzniknou, pokud vajíčka nejprve omotáte provázkem nebo dáte do ustřižené silonky pár lístečků trávy a květů a teprve poté je ve slupkách uvaříte. Vajíčka budou nádherně tmavě hnědá a stíny lístků budou bílé, žluté i třeba zelené. Z jiných přírodních barviv se nabízí třeba kurkuma (vznikne žlutá), řepa či červené víno (červená) nebo červené zelí (modrá). Je nutné vejce nechat v odvaru přes noc, přesto však budou barvy mnohem světlejší než ty koupené.

Aby vás beránek nepokakal

Na Velikonoce se traduje, že by každý měl dostat něco nového na sebe, aby ho beránek nepokakal. Může to být i maličkost, třeba ponožky nebo spodní prádlo, kterého není nikdy dost. 

Dodržování tradic na vsích

Jsem ráda, že jsem vyrůstala na vsi, kde se tyto tradice dodržují dodnes. O Velikonocích to u nás žije. Od samého rána chodí malí i velcí koledníci. 

Letos to bude kvůli výjimečnému stavu zcela jiné, ale příští rok si to jistě vynahradíme.

U nás klasicky v neděli upečeme beránka, kterého ozdobíme mašlí, místo očí dostane rozinky a do pusy zelenou větvičku. Nesmí chybět mazanec, velikonoční nádivka a barvení vajíček. Pro koledníky připravíme kromě barvených vajec i sladkosti a mašle, které koledníkům přivážeme na pomlázku, a pro ty starší trochu tekutého moku na posilněnou. :-) 

Jaké velikonoční tradice udržujete vy? Vyrábíte kraslice, nebo jen kupujete čokoládová vajíčka?

Hezké Velikonoce vám přeje vaše Wolfka 

Symboly:
Beránek – tělo Kristovo
Kočičky – palmové listy, kterými lidé vítali Krista (u nás větvičky s pupeny, které připomínají zvířecí kožíšek)
Vajíčko – symbol života, plodnosti, symbol nesmrtelnosti
Pomlázka – symbol pro omlazení
Pozn. pučálka - namočený hrách