Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

 

 

 

 

 

PŘIJÍMÁME PLATBY KARTOU:

 

 

   11 let na trhu 

 30.000 odbavených objednávek

   5000 položek skladem

Sleva

 

CO JE U NÁS NOVÉHO?

arr3Opět naskladněnoOpět jsme pro vás naskladnili chybějící a vyprodané velikosti dívčích pyžam: S2852 v růžové...

11. 12. 2018 | Naše milované děti

Jak ovlivňuje paměť náš budoucí život?

Paměť je soubor různých dílčích funkcí, jež tvoří celek. Jde o složitý proces vnímání, zapamatování a vybavování. Rozlišujeme mnoho druhů paměti, nejčastěji se setkáváme s pojmy krátkodobá, střednědobá, dlouhodobá; dále můžeme rozlišovat paměť aktivní a pasivní; vizuální, akustickou, sémantickou či podle paměťových strategií logickou a mechanickou. Možná vás nepřekvapí, že paměť je klíčovou součástí inteligence. Rozhoduje o tom, jak nám jde učení, jaké máme výsledky ve všelijakých zkouškách a testech a ovlivňuje náš každodenní život.

 

Paměťové buňky z části dědíme

Budeme-li dítě podněcovat k trénování paměti, dáváme mu do budoucího života obrovský dar, protože učení a chápání pro něj nebude tak obtížné. Sami víte, že někteří lidé si bez problémů za pár minut zapamatují dlouhé básničky, kdežto jiní se učí jednu celé odpoledne, a přesto ji neumí dokonale. Někdo si lehce pamatuje obličeje a jména, jiný s tím má problémy. Záleží hodně na druhu paměti, která u vás převládá, a také na tom, jak jste ji vytrénovali. Paměť je totiž z části zděděná, z části získaná.

 

Čím je ovlivněn ne/úspěch ve škole

Některým dětem ve škole dělá potíže zapamatovat si, co četly na začátku věty, natož pak aby získaly více informací z textu, což není např. pro řešení matematické úlohy vůbec dobré. Žák, jenž má vytrénovanou paměť, přečte úlohu jednou a pochopí, co se od někoho dále očekává, zatímco žák s horší pamětí musí číst text dvakrát či vícekrát, aby mu vůbec porozuměl. Další velký význam má dobrá paměť pro čtení a psaní. Dítě s vytrénovanou pamětí pravděpodobně nebude psát slova s chybami, protože si snadno vybaví písmena, ze kterých se slovo skládá, kdežto netrénované dítě vynechá písmenko, zapomene háček nebo čárku nad slovem, ve větě přeskočí slovo a s největší pravděpodobností na chybu ani nepřijde.

 

Kdy začít s trénováním mozku

Dítě se začíná učit vlastně hned od počátku, kdy opustí matčino lůno. A kdo ví, co se naučilo ještě předtím - je vědecky dokázáno, že dítě pozná hlas své matky, neruší ho štěkot psa nebo zvuky, jež slýchávalo ještě v době, kdy bylo v matčině břiše. Později se učí vnímat další hlasy, tváře, místa, osvojuje si pohybové aktivity a další činnosti. Učí se z velké části nápodobou a aktivity, které si procvičilo a uložilo tak do dlouhodobé paměti, už jen tak nezapomene.

 

Pokud si chcete něco zapamatovat natrvalo, uložte si to do dlouhodobé paměti

Nezapomeneme, jak se leze, i když v dospělosti již po zemi nelezeme, ale je to činnost, jež je uložená v dlouhodobé paměti. Kdyby po vás někdo chtěl, abyste lezli po kolenou, jistě to budete umět, nezapomněli jste to. Do dlouhodobé paměti se tato činnost uložila, protože jste ji často opakovali a dobře jste ji natrénovali. Z toho tedy vyplývá, že pokud chcete, aby si dítě něco zapamatovalo na delší dobu, mělo by si to uložit do dlouhodobé paměti. A to tak, že bude danou informaci prostě opakovat, dokud si ji nezapamatuje. Střednědobá paměť funguje zhruba do 20 minut a krátkodobá do 20 vteřin. Paměť krátkodobou využíváme denně a denně také zapomínáme, protože není možné, abychom si pamatovali všechno a měli mozek doslova „zaplácaný“ nedůležitými věcmi. Jestliže chceme podržet něco jen v krátkodobé paměti, např. telefonní číslo, které si nechceme psát, protože ho následně použijeme, doporučuje se dodržet úsek maximálně 7 (číslo si rozdělíme na maximálně 7 částí, zde kupř. tři: 721 – 111 - 222).

 

Činnosti, kterými lze podpořit paměť u dětí

Učení dětských říkanek zpaměti, zpívání písniček, čtení nebo poslouchání pohádek a jejich následná reprodukce vlastními slovy (o čem pohádka byla – nespokojte se pouze s jedním slovem, ale ptejte se dále – kdo tam vystupoval, jaká tam hrála zvířátka, kde se příběh udál), vyprávění o tom, jak se dítě mělo ve školce nebo u babičky, co mělo k obědu, co ten den dělalo, úklid a vracení věcí na stejná místa (např. knihy vždy vracíme do knihovničky na stejné místo, pastelky dáváme do stojánku, sešit na malování ukládáme do šuplíku), hra pexeso - pro malé děti je skvělá (pokud ještě nejsou schopné najít stejné dvojice, nebo nechápou, co se po nich žádá, nechte je nejprve hledat stejné dvojice obrázky nahoru a teprve když dítě pochopí, o co ve hře jde, otočte pexeso tak, jak se běžně hraje), puzzle, Kimova hra (několik věcí položíme na zem nebo na stůl a dítě necháme určitý čas věci sledovat, obvykle stačí 1 minuta, poté věci zakryjeme šátkem a dítě má za úkol věci vyjmenovat nebo nakreslit. Pro starší funguje skvěle hra na hudební nástroj, kde se trénuje paměť sluchová, nebo tanec, při kterém trénujeme paměť prostorovou i sluchovou. V dnešní době existuje spousta didaktických her, díky nimž si hrou paměť procvičujete nenásilnou formou.

 

Jak se má dítě doma učit, aby si pamatovalo novou látku do školy?

Vhodné je, aby si přečetlo učivo v den, kdy ho ve škole probírali, následně si ho zopakovalo vlastními slovy a za den až dva dny znovu. Na takovéto učení stačí dítěti pár minut, kdežto když tento proces vynechá, téměř všechno zapomene a bude se muset učit následující den hodinu nebo i déle. Samozřejmě, že každý předmět má svá specifika a nelze se učit stejně dějepis, matematiku nebo slovíčka z cizího jazyka.

 

Doporučuje se učení nahlas a bez rušivých elementů

Je vědecky dokázáno, že do dlouhodobé paměti si trénovaná osoba uloží asi 8 až 10 cizích slov za hodinu, takže se nenechte „opít rohlíkem“, když vám dcera řekne, že slovíčka už umí, ale koukala na ně jen 20 minut. Odpoledne je umí, večer si však nevybaví ani polovinu. Při učení by dítě neměly rušit hlasy z televize nebo hudba. Doporučuje se učení nahlas, kdy se dítě při čtení slyší a vnímá tedy informace akusticky i vizuálně, což proces zapamatování zlepšuje. Také barevné zvýraznění textu, učení se pomocí asociací nebo podle chronologického sledu výrazně pomáhá v procesu zapamatování.

Nazapomeňte, že je velice důležité dodržovat mezi učením přestávky. A berte v úvahu, že úsloví „opakování je matka moudrosti“ nevzniklo jen tak.

 


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ